Pasivní domy jako bydlení pro 21. století
Pasivní domy jsou příkladem energeticky efektivního bydlení s pozitivním dopadem na ochranu životního prostředí a zájem veřejnosti o ně nepřetržitě roste. To dokazují jednak výsledky právě ukončeného veletrhu, ale také rostoucí trend počtu projektů výstavby pasivních domů s žádostí o dotaci z programu Nová zelená úsporám, jehož 2. výzvu očekáváme letos na jaře. Pasivní dům má své zastánce i odpůrce.
Zastánci pasivních domů razí heslo „svoboda dýchat – zdravé a stabilní vnitřní prostředí", odpůrci mluví o "akváriu" a vysokých investicích
Pasivní dům je jednou z variant jak naplnit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, známou pod zkratkou EPDB2, která určuje tři hlavní cíle v oblasti boje s klimatem a má být naplněna do roku 2020. V roce 2020 již budou občané EU povinni stavět domy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB). Směrnice EU o energetické náročnosti budov byla v ČR transponována do zákona o hospodaření energií. Platnost směrnice bude nabíhat v postupných krocích podle velikosti budovy a váže se k datu podání žádosti o stavební povolení:
- 1. ledna 2018 - pro budovy nad 1 500 m2 energeticky vztažné plochy
- 1. ledna 2019 - pro budovy nad 350 m2 energeticky vztažné plochy
- 1. ledna 2020 - pro všechny nové budovy
- Pro budovy veřejných investorů platí směrnice vždy o dva roky dříve.
Vývoj a realizace energeticky pasivních domů byly jednou z reakcí na "syndrom nezdravých budov", jehož hlavní příčinou je špatná kvalita vnitřního prostředí. Pasivní domy nabízejí systém nuceného větrání, který přivádí do objektu neustále čerstvý vzduch. Snahou je do budoucna zachovat základní myšlenku komfortního bydlení, ale postupně se zbavovat technologií. Vytápění mají zajišťovat přírodní zdroje, především slunce, a k udržování tepelného komfortu bude přispívat také teplo od osob a spotřebičů.
Pasivní domy mají být jednoduché, plně funkční a cenově dostupné
Dalším významným argumentem v neprospěch pasivních domů bývá cena. Odborníci u nás i ve světě, kteří se výstavbou pasivních domů zabývají, však tvrdí, že cena energeticky soběstačných domů není vyšší o více než 10 procent. A pokud někdo argumentuje statistikou z developerských bytových projektů, je to prosté: "Projekty jsou dražší proto, že jsou celkově kvalitnější," tvrdí Jan Řežáb, majitel firmy JRD, člena platformy EEBCZ, která se v Praze dlouhodobě specializuje na pasivní bytové domy. Více informací najdete ZDE.
Otázce pasivních domů doma i v zahraničí je věnováno také poslední číslo magazínu Energeticky soběstačné budovy (ESB) 4/2014. Časopis ESB 4/2014 si můžete prohlédnout v elektronické interaktivní verzi ceros (je přizpůsobena čtení na tabletech, iPadech i PC) ZDE nebo v klasické verzi ve formátu PDF ZDE.