Menu

Evropské země mají v zavádění chytrých budov výrazné mezery, tvrdí studie

Evropské země mají v zavádění chytrých budov výrazné mezery, tvrdí studie

Podle nové zprávy evropského think-tanku BIPE mají jednotlivé členské země EU výrazné mezery v zavádění chytrých budov. V současnosti tak není ani jedna ze zemí plně připravena na nástup moderních technologií a jejich implementaci do praxe, tak aby se mohly chytré budovy co nejvíce rozšířit. Mezi zeměmi navíc zůstávají výrazné rozdíly i v přístupu k jednotlivým technologiím a jejich postupu zavádění.

Žádný z členských států EU není plně připraven na přechod směrem k chytrým budovám. S tímto závěrem přišla nová studie think-tanku BPIE (Buildings Performance Institute Europe). BIPE se kromě samotných budov zabývá obecně budoucností evropské energetiky a naplňování vytyčených cílů.

Co je chytrá budova?

BPIE definuje chytrou budovu jako budovu s flexibilním připojením a průběžnou interakcí s energetickým systémem. Taková domácnost je schopna nejen spotřebovávat energii, ale v případě potřeby energii i efektivně vyrábět, nebo skladovat. Autoři ve studii zmiňují, že pokud má Evropa naplnit své klimatické závazky z Paříže (COP 21), pak bude muset oblasti chytrých budov věnovat mnohem více pozornosti než v současnosti.
 

Výsledky studie BPIE

Výsledky ukázaly, že žádná z evropských zemí není dle dané metodiky plně připravena a mezi jednotlivými zeměmi navíc existují výrazné rozdíly. Pouze čtyři země (Švédsko, Finsko, Dánsko a Nizozemsko) bylo možno označit jako lídry. Většina zemí ovšem stále nemá jasné politiky v oblasti budov, které by pokrývaly například demand response, chytré měření, nebo skladování energie. Přesto že evropská legislativa zavádí povinnost vybavovat domácnosti chytrým měřením, nástup této technologie je v EU velmi pomalý. Podle studie tak například pouze Švédsko, Finsko a Itálie mají dostatečně rozšířené využívání chytrých elektroměrů.